Advent

Původ slova „Advent“ můžeme hledat v latinském slovu „adventus“ - příchod. Příchodem je myšlen příchod Spasitele Ježíše Krista.

Advent trvá čtyři týdny, během které si věřící připomínají blížící se oslavu příchodu Vykupitele - Kristova narození. Adventní období se rozděluje na čtyři neděle před Vánoci. První se nazývá železná, druhá stříbrná, třetí bronzová a poslední před Vánoci je zlatá.

Počátek adventu nemá pevné datum. Poslední adventní neděle totiž vždy připadá na na neděli před 25. prosincem. První adventní neděle proto připadá na období mezi 27. listopadem a 3. prosincem. Advent však vždy končí o půlnoci na Štědrý den, tedy 24. prosince. Ve výjimečném případě tak zlatá neděle může připadnout i na Štědrý den.

První zmínky o slavení adventu pocházejí z jižní Galie a ze Španělska koncem 4. století. Někdy od 12. či 13. století se advent stal začátkem nového liturgického roku.

Advent by měl být také dobou zklidnění, očekávání a půstu. Lidé na venkově měli za sebou podzimní práce spojené se sklizněmi a připravovali se na zimu. Režim se přizpůsoboval krátkým prosincovým dnům. Hospodyňky zavařovaly, sušily švestky a křížaly z jablek…

V době adventu se nesmělo jíst maso teplokrevných živočichů, používaly se rostlinné oleje, nesmělo se mastit sádlem ani máslem. Na stůl proto často putovala čočka, hrách, nemaštěné vdolky a ryby. Koneckonců kapr, jako hlavní chod při štědrovečerní večeři, období půstu uzavíral.

Advent by měl zůstat především dobou duchovní. Je ale pravdou, že v současné době je hojně (zne)užíván ke komerčním účelům. Obchodníci přicházejí s vánočními nabídkami a vánoční ozdobou rok od roku dříve, mnohdy již v průběhu října. Je pak na každém z nás, abychom si dobu adventu nenechali devalvovat v pouhé nákupní šílenství a předvánoční shon. Byla by to škoda.

Přečtěte si také:

Adventní věnec
Adventní kalendář
Roráty – adventní písně