Jak jsi krásné, neviňátko, vprostřed bídy nebožátko,
před Tebou padáme, dary své skládáme.
Já ti nesu dvě kozičky, by zahřály tvé údíčky;
já zas trochu mlíčka, by kvetly tvá líčka.
Já ti nesu veselého beránka ze stáda svého;
s ním si můžeš hráti, libě žertovati.
A co my ti, nuzní, dáme, darovati co nemáme;
my ti zadudáme, písně zazpíváme.
Pastuškové mu dudají, zvuky dud sa rozléhají,
slavně dudy dují, všeci prozpěvují.
Měj se dobře, Jezulátko, přespanilé pacholátko!
S tebou se loučíme, Bohu poručíme.